|
|
Problematika terorismu a její souvislosti
Králik, Tomáš ; Mika, Otakar Jiří (oponent) ; Novák, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou terorismu z pohledu vymezení terorismu, jeho historického vývoje, možných příčin, projevů a důsledků ve vztahu k bezpečnostnímu prostředí. V závěru práce se zaměřuji na problematiku forem terorismu a také na možné nástroje a spolupráci v boji proti jeho negativním vlivům.
|
|
|
Terorismus a jeho trestněprávní aspekty
Kořínek, Štěpán ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Shrnutí Rigorózní práce nese název Terorismus a jeho trestněprávní aspekty. Dílo je rozčleněno do čtyřech kapitol, každá věnující se fenoménu terorismu z trochu jiného hlediska. První kapitola se věnuje základním východiskům terorismu, čímž vlastně je jakousi vstupní branou do zkoumané problematiky. Obsahem této kapitoly je i historický exkurz k formování univerzálních teoreticko-doktrinálních definic terorismu. Po definování terorismu se dostáváme k jeho dílčím znakům, příčinám a samozřejmě i důsledkům teroristického počínání. Opomenutou nezůstává ani vykonstruovaná klasifikace terorismu, vlastně provedení jeho typologie. Druhá kapitola se nese v duchu trestněprávní kodifikace terorismu na úrovni vnitrostátní právní úpravy České republiky a Slovenské republiky. V rámci této kapitola je proto představena platná právní úprava trestního práva vymezující trestný čin teroristického útoku a terorizmu. K tomu je představena i související trestná činnost jakkoli se vážící k terorismu jako kybernetická kriminalita, ekonomická kriminalita a násilná kriminalita. Zejména pak oblast kybernetické kriminality představuje novum z hlediska trestní jurisprudence. Následně je pozornost přenesena na selektované trestněprávní nástroje boje proti terorismu jako evropský zatýkací rozkaz, teroristickou vazbu a jiné. Samozřejmě...
|
|
|
Aplikace poznatků z Rudých brigád v boji proti globálnímu terorismu
Lagazzi, Alexandr ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Cílem této bakalářské práce je uplatnění poznatků z vzestupu a pádu Rudých brigád v rámci vlny italského politického terorismu v boji proti globálnímu terorismu. Bakalářská práce pracuje s třemi hlavními hypotézami. Za prvé, autor naznačuje, že během životnosti teroristické organizace jsou spatřitelné rysy více etap terorismu: národního, mezinárodního, a globálního. Za druhé, za jednu z příčin rozpadu teroristické organizace je považována úloha státní reakce (v kombinaci s vnitřními konflikty organizace). Za třetí, na základě výzkumu předchozích hypotéz, jsou jejich závěry považovány za aplikovatelné na globální etapu terorismu. Autor se snaží dojít k závěrům prostřednictvím mapování aktivit Rudých brigád a následném podrobení hlavních útoků organizace analýze dle vymezených teoretických definic terorismu. Ty jsou pak odvozené z finální syntézy komunikační strategie, psychologického dopadu terorismu a následné státní reakce. V závěru práce autor představuje několik poznatků, které považuje za klíčové a efektivní nástroje boje proti italskému terorismu, a navrhuje jejich aplikaci na globální terorismus.
|
|
|
Globální terorismus z pohledu konstruktivismu
Fajmonová, Veronika ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent) ; Chytilek, Roman (oponent)
Cílem této disertační práce je zkoumat proces sekuritizace terorismu, rozpracovat roli publika (veřejnosti) na úrovni jednotlivce a následně poskytnout doporučení k alternativnímu způsobu boje proti terorismu. K naplnění tohoto cíle autorka využívá sociálně konstruktivistickou teorii sekuritizace, kritická studia terorismu a politickou psychologii, konkrétně poznatky kognitivní a sociální psychologie. Napříč jednotlivými kapitolami je zkoumán proces sekuritizace terorismu; terorismus jako (do určité míry) objektivní problém, z pohledu kritických studií jsou hodnocena zaváděná bezpečnostní opatření a skrze průzkumy veřejného mínění je nahlížena role veřejnosti. Autorka dospívá k dílčímu závěru, že veřejné mínění je jedním z klíčových faktorů zavádění extenzivních bezpečnostních opatření. Proto dále zkoumá faktory, které veřejné mínění ovlivňují. Jedná se o narativ o terorismu, roli médií a nakonec psychologické procesy ovlivňující vnímání reality. Ukazuje se, že narativ o terorismu i média mají svůj podíl na reakci veřejnosti na terorismus, avšak roli publika v sekuritizačním procesu terorismu úplně nevysvětlují a jsou to právě psychologické procesy, které ho osvětlují. Proto autorka metodou experimentu ověřuje vliv tří narativů o terorismu upravených na základě psychologických teorií. Dospívá k závěru, že zde existuje potenciál pro snížení obav veřejnosti a tím k alternativnímu boji proti terorismu.
|
|
|
NATO v boji proti terorismu a formování kolektivní identity
Štulcová, Iveta ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Diplomová práce "NATO v boji proti terorismu a formování kolektivní identity" pojednává o vlivu hrozby mezinárodního terorismu na kolektivní identitu Severoatlantické aliance. Teroristické útoky na území Spojených států amerických z 11. září 2001 představují milník v historii Severoatlantické aliance, neboť to bylo poprvé, kdy byl aktivován článek 5 Washingtonské smlouvy. Hlavím argumentem práce je, že NATO bylo schopno znovu posílit svou identitu a reformulovat svůj účel i navzdory neshodám ohledně role Aliance v boji proti terorismu po 11. září. Hlavním cílem práce je najít vztah mezi vnímáním hrozby terorismu v rámci NATO a kolektivní identitou NATO, a to na základě předpokladů sociálního konstruktivismu a s pomocí konstruktivistické metodologie. Diskursivní analýza klíčových dokumentů NATO potvrzuje vliv 11. září na proměnu strategického uvažování v rámci Aliance, která vedla k zahájení řady aktivit mířených na boj s terorismem. Výsledky diskurzivních analýz Spojených států amerických, Velké Británie, Francie, České republiky a Polska potvrzují výchozí hypotézu práce, tedy že terorismus utvrdil pocit kolektivní identity mezi členskými státy a stal se novou hrozbou, vůči níž se NATO vymezuje. Členské státy NATO tedy vnímají NATO jako základ své bezpečnosti v měnícím se mezinárodním bezpečnostním...
|
|
|
Problematika terorismu a její souvislosti
Králik, Tomáš ; Mika, Otakar Jiří (oponent) ; Novák, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou terorismu z pohledu vymezení terorismu, jeho historického vývoje, možných příčin, projevů a důsledků ve vztahu k bezpečnostnímu prostředí. V závěru práce se zaměřuji na problematiku forem terorismu a také na možné nástroje a spolupráci v boji proti jeho negativním vlivům.
|
|
|
Srovnání strategie EU a USA v boji s mezinárodním terorismem na počátku 21. století
Janatka, Květoslav ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Práce se zabývá transnacionálním (mezinárodním) islamistickým terorismem a bojem Evropské unie (EU) a Spojených států (USA) proti němu, přičemž se snaží prokázat, že protiteroristická politika EU je ve světle vývoje hrozby relevantnější. V úvodní části je analyzován samotný transnacionální islamistický terorismus se zvláštním zřetelem na základní příčiny terorismu, jeho ideologické aspekty a organizační formy. Druhá kapitola se zabývá protiteroristickou politikou Evropské unie - nejprve z pohledu institucionálního, vzhledem k faktu, že institucionální uspořádání je specifickým a důležitým faktorem ovlivňujícím formulaci i implementaci protiteroristické politiky. Je analyzováno unijní vnímání terorismu a doktrinární principy politiky, přičemž vybraná konkrétní opatření Unie v boji proti terorismu jsou pojednána podrobněji. Obdobně je strukturována kapitola věnovaná protiteroristické politice Spojených států, s tím, že institucionální aspekty zde pojednány nejsou, ze zřejmých důvodů absence unijních specifik. Ve čtvrté kapitole jsou pak přístupy Unie a USA srovnány a v závěru je zhodnoceno naplnění pracovní hypotézy práce. Je konstatováno, že protiteroristickou politika Unie je možné považovat za relevantnější.
|
|
|
EU-USA: partnerství či konflikt
Šedivá, Linda ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Andrýsová, Lenka (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza vztahu EU-USA s důrazem na období po roce 2000. Analýza byla možná pouze se znalostí předchozích mezníků, které toto partnerství formovaly, proto práce začíná již obdobím po druhé světové válce, kam sahají kořeny Evropské unie. Práce sleduje proměny vztahů, a to jak v dekádách studené války (dlouhodobé trendy), tak v první dekádě období po studené válce (krátkodobé trendy), a poté vzhledem k rozsáhlosti problematiky konkrétní vybraná témata z období po roce 2000. Práce rovněž sleduje, zda se vztah nesl ve znamení partnerství či konfliktu a jaké příčiny a události obě strany k takovému jednání motivovaly. První kapitola se věnuje vývoji vztahů Evropa-USA od roku 1945 a je rozdělena do pěti částí podle poválečných dekád. Druhá kapitola se věnuje vývoji vztahů Evropa (EU)-USA po studené válce do začátku nového tisíciletí. Jádro práce představuje kapitola třetí- klíčové otázky proměny vztahů. Kapitola je rozdělena do čtyř podkapitol: rozdílné nebo společné názory na boj proti terorismu (Afghánistán, Irák), rozdílné nebo společné názory ve vztahu k mezinárodním organizacím a smlouvám (Kjótský protokol, Mezinárodní trestní soud), rozdílné nebo společné názory na řešení finanční krize. Čtvrtá podkapitola popisuje proměnu a kontinuitu vztahů po nástupu Baracka Obamy (do konce listopadu 2009).
|
host ::
RSS.